Edukace

Ekologická stopa

Ekologická stopa

Už jste někdy tento pojem slyšeli? Co znamená a jak můžeme ovlivnit velikost naší ekologické stopy?

Ekologická stopa, anglicky „Ecological footprint“, (ES) stanovuje množství přírodních zdrojů, které jednotlivec, město či region nebo celý stát spotřebují v daném roce.

Vyjadřuje součet všech zdrojů, které potřebuji ke svému současnému životnímu stylu a k zneškodnění všech odpadů, které při tom produkuji.

Ekologická stopa může být považována za jednotku zeleného účetnictví. Zatímco „standardní“ účetnictví počítá s penězi, ekologická stopa počítá s hektary biologicky produktivní půdy. Skládá se ze dvou indikátorů: vlastní ekologické stopy, která tvoří stranu poptávky zeleného účetnictví, a biologické kapacity Země (biokapacita) na straně nabídky. Biokapacita je schopnost přírodních

ekosystémů poskytovat lidské ekonomice statky a služby, na kterých je životně závislá. Vyjadřuje se, stejně jako ekologická stopa, v globálních hektarech. Přírodní služby jsou na Zemi nerovnoměrně rozmístěny – některé státy oplývají množstvím přírodních zdrojů, zatímco jiné jsou na ně naopak chudé a většinu biokapacity musejí dovážet.

Ekologická stopa České republiky

Podle dat GlobalFootprint Network se hodnota ekologické stopy na jednoho obyvatele České republiky pohybuje od vzniku tohoto státu mezi 5 a 6 gha na osobu, v závislosti na ekonomické aktivitě (ekonomická krize přinesla pokles ekologické stopy). Hodnota biokapacity osciluje méně a pohybuje se kolem 2,7 gha na obyvatele. To znamená poměrně velký deficit kolem 3 gha/obyvatele.

Žijeme tedy takzvaně „na dluh“, bereme si více, než je naše země schopna dávat, a to i v celosvětovém měřítku jako lidstvo.

Ve světovém průměru byla biokapacita v roce 2016 pouze 1,68 gha/obyvatele (to, co je Země schopna poskytnout a obnovit do dalšího roku). Toto číslo lze považovat za globální míru udržitelnosti.

Momentálně je celosvětová spotřeba vyšší, než je celková biokapacita. Pro přiblížení a pochopení těchto pojmů se každý rok vypočítává tzv. OVERSHOOT DAY, tedy den, od které žijeme „na dluh“. Do tohoto data  jsme vyčerpali roční „příděl“ přírodních zdrojů, které je planeta schopna do konce roku obnovit. Každým rokem tento den nastává dříve.

V roce 2019 to bylo 29. Července. Pro srovnání, v roce 2019 tento den nastal 18. Srpna.

V celosvětovém měřítku se nyní chováme jako bychom měli 1,75 planety a pokud by si každý na světě dopřával stejné výrobní a spotřební vzorce jako Češi, potřebovali bychom více než 3 planety.

Ekologická stopa výrobků a služeb

Každý výrobek (a částečně i služba) vyžadují určité množství surovin, zpracování, transport, prodej v obchodě (který opět využívá energii), údržbu a po neschopnosti plnění své funkce recyklaci, spálení či uložení na skládku.

Pro příklad si uvedeme jedno obyčejné bavlněné tričko. Na jeho výrobu bylo třeba cca 2700 litrů vody, což je asi třicet plných van. Při pěstování bavlny se používá velké množství pesticidů, které zamořují okolní vody, půdu a ovzduší. K bělení a barvení se zpravidla používají chemické látky, mezi něž patří i karcinogenní látky (kadmium, olovo, chrom a rtuť) a které se spolu s dalšími látkami dostávají v podobně odpadních vod do řek, moří a oceánů. Během své výroby putuje materiál i několik tisíc kilometrů a jako hotový výrobek je znovu naložen a převezen do finálního místa určení. Za jedním tričkem je tedy veliká ekologická stopa, kterou snížíte tím, že jej budete nosit déle a neskončí do půl roku v koši.

Lidská činnost způsobila již řadu ekologických problémů, od znečištění oceánů, řek, odlesňování, jaderného zamoření, globálního oteplování až po vymírání tisíců živočišných druhů po celém světě. Jejich životní prostor byl uvolněn pro pastviny a plochy pro pěstování plodin, kterými krmíme hospodářská zvířata, pro pěstování ekonomicky (ale ne ekologicky) výhodných plodin (např. palmový olej, řepka olejná, kukuřice) a v neposlední řadě i pro lidská obydlí, která vyžadují další zdroje při zvyšujících se energetických nárocích.

A co MY s TÍM?

Jistě mnohé z Vás napadne, že v naší zemi se tolik špatného neděje a zrovna Vy – třídíte odpadky, v lese žádné neodhazujete a do řeky nic nevypouštíte. A Ti, co by se měli změnit především, žijí velmi daleko, v Indii, Bangladéši, Číně, atd. Odkud však pochází Vaše oblečení, Váš mobilní telefon, součástky z Vašeho auta, Váš Xbox, misky, nábytek, lednice, hodinky, dětské hračky, odrážedla. Kde byly vytištěny Vaše knihy a odkud jsou sešity a propisky, které používáte? Pokud nejste člověk, který se již o původ věcí zajímá, jsem si jistá, že minimálně 70% věcí, které jsem zmínila, a které vlastníte, pochází z jihovýchodní Asie. Ze zemí, kde je ekologie až na posledním místě, kde odpadové hospodářství zajišťuje řeka, co odplaví všechny odpadky do moře a z podniků které při produkci nemusí kontrolovat kvalitu vypouštěných emisí, odpadních vod či nakládání s průmyslovým odpadem. Ano, my všichni se tímto podílíme na znečišťování naší planety.

Jak můžete snížit svou ekologickou stopu?

Nenakupujte nové, využívejte již získaný materiál, opravujte, swapujte, využívejte lokální výrobky. Když potřebujete koupit nové, ujistěte se, že se společnost chová ekologicky a nezůstane tak po Vás veliká stopa. A pokud již věc potřebujete a těžko se hledá její ekologická stopa, upřednostněte kvalitní, takovou, která vydrží déle, dá se snadněji opravit a neskončí tím pádem brzy na skládce.

Svou ekologickou stopu si můžete spočítat na webu www.hraozemi.cz. Kalkulačku uhlíkové stopy, o které bude příští článek, naleznete na www.uhlikovastopa.cz

Děkujeme, že se zajímáte.