Plasty – je žlutý kontejner řešením?

Za rok 2018 připadlo na jednoho občana našeho dvojměstí 409,56 kg komunálního odpadu. Toto číslo neobsahuje ani stavební, ani nebezpečný odpad, který se počítá zvlášť. Jak ukazuje následující graf, 67,5% z tohoto množství bylo skládkováno. Materiálově bylo využito pouze 32,3% a spálilo se 0,3% odpadu, který nemohl být ani materiálově využit, ani skládkován.

Cíle vytříděnosti odpadů jsme nedosáhli ani v jednom roce z posledních tří let.

Od roku 2016 do roku 2020 je naším každoročním cílem zvýšit celkovou hmotnost vytříděného odpadu na alespoň 50 % z celkového komunálního odpadu. Úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci v roce 2018 byla u všech následujících položek nedostačující. Papír 27,43% Plasty 32,97% Sklo 47,97% Kovy 16,93%.

Nicméně je třeba zdůraznit, že cílem není jen všechen odpad správně separovat, ale také snížit celkové množství odpadů. Nadměrná produkce, spojená s nízkou kvalitou výrobků, znemožňuje využití všeho druhotného materiálu. Ekonomická poptávka určuje atraktivitu zpracování druhotných surovin. Zvláště při zpracování plastů naráží zpracovatelé na cenové překážky. Výrobky z druhotných surovin jsou ve výsledku dražší než ty, vyrobené z panenského (nového) materiálu.

Třídění plastů je velice důležité, ale není všemocné. Některé druhy obalů, které házíme v dobré víře do žlutého kontejneru, nejsou nakonec zpracovány a končí na skládkách či ve spalovnách. Jistě je nutné plasty dále třídit, nicméně ještě lepší je zamezit vzniku tohoto odpadu na samém počátku.

Ty, by Vám měly pomoci získat rychlé informace o tom, kde se nachází další nádoby na sběrný odpad.

Zálohovanými kelímky je možné předejít vzniku obrovského množství odpadu, což má přidanou ekologickou, estetickou i ekonomickou hodnotu.

Přednášky pro základní i střední školy zaměření na ekologické otázky, snižování odpadů a cirkulární ekonomiku.

Ministerstvo životního prostředí v roce 2018 spustilo úspěšnou kampaň „Dost bylo plastu,“ kde se mohou firmy, města i jednotlivci zavázat ke snižování množství jednorázových plastů. Tyto snahy by mohly vést k nahrazení plastového odpadu papírovým, který je ekologičtější, avšak také není bez jakékoliv ekologické zátěže. Moto MŽP je „Nejlepší je takový odpad, který nevznikne.“ Přidejte se i Vy!

Cestou ke snížení celkového množství odpadu je stále populárnější životní styl ZERO WASTE či Minimalismus. ZeroWaste, neboli BEZODPADU, hledá cesty, jak nakupovat potraviny, drogerii a jiné produkty bez nutnosti vytváření odpadů. Ti z nás, kteří tímto životním stylem žijí již nějakou dobu, mají jednoduše trochu jiné návyky než „běžný člověk“. Na nákupy chodí s vlastními sáčky, krabičkami, dózami a podobně. Nakupují často na bazarech, v second handech, SWAPUJÍ a vyrábí si dokonce i vlastní kosmetiku či jiné produkty.

Pro Ty, kteří se s tímto pojmem setkávají poprvé, může znít tento styl jako spousta námahy navíc. Jistě, jejich životní změna stála nějaký čas a energii, ale postupně se z toho stal zvyk a radost v nalézání alternativ ke konzumnímu způsobu života.

Pro inspiraci doporučuji knihu Bey Johnson – Domácnost bez odpadu či českou knihu – Život skoro bez odpadu od zakladatelek webových stránek Czech ZeroWaste.

Podíváme se na nejběžnější druhy plastů a jejich možnosti recyklace.

PET lahve –  jedná se o materiálově snadno využitelný odpad. Zejména čiré plastové lahve jsou ceněné a stále se jedná o možnosti jejich zálohování.

Pozor na dětské lahve s fólií. Aby se tato lahev recyklovala, musíte fólii před vhozením do kontejneru strhnout!

I přes vcelku snadnou recyklaci, je problém v jejich nadměrném množství a ve výrobě, která je náročná na spotřebu vody. Dle mezinárodní platformy zabývající se sledováním využívání pitné vody WaterFootprintNetworks, je na výrobu jedné lahve potřeba 3 – 6x více vody než je její objem. Což znamená, že na výrobu jedné litrové lahve spotřebujeme tři až šest litrů vody mimo množství obsahu.

Nejlepším řešením jsou tedy znovupoužitelné lahve nebo využívání jedné PET vícekrát.

Menuboxy z polystyrenu – Tyto „krabičky“ budou velmi pravděpodobně na seznamu zakázaných jednorázových plastů, jejichž zákaz by měl přijít během roku 2020 či 2021. V současnosti není možné tento typ odpadu recyklovat a jejich používáním tedy přispíváte pouze k vytváření nechtěného skládkovaného odpadu.

Jejich náhradou by měly být vratné obaly, např. systém Otoč-misku, vlastní krabičky, které si zákazník donese, či kompostovatelné obaly, které ale nejsou vhodné pro všechny typy jídel.

Lahve od šamponů, pracích prostředků apod.

Jejich recyklace závisí na „čistotě“ materiálu. Čím více příměsí obal obsahuje, tím náročnější je jeho recyklace. Tvrdé jednobarevné plasty je možné snadněji zpracovat.

Sáčky a obalové fólie – většinou není po tomto materiálu na trhu poptávka, je tedy lepší se těmto obalům zcela vyhnout. Mikrotenové sáčky, kterých se denně použijí stovky tisíc, končí na skládkách či ve spalovnách. Jejich náhrada je přitom velice snadná. Můžete používat vlastní sáčky z látky, Frusacky či kupovat nějaké ovoce a zeleninu jen tak „na volno“. Pokud byste rádi kupovali všechny potraviny bezobalově, můžete využít nově otevřený bezobalový obchod, který se nachází v blízkosti Masarykova náměstí.

Jednorázové nádobí, kelímky na pivo/limo – většinou není po tomto materiálu na trhu poptávka, řešením jsou znovupoužitelné kelímky a znovupoužitelné nádobí. Je také možné nahradit papírovými či jinými kompostovatelnými variantami. I v případě znečištění, a tedy znemožnění jejich následné recyklace, je rozložitelnost papíru, cukrové třtiny či bambusu mnohem jednodušší než u plastů.

Přesto, že výše uvedené druhy plastů nemusí být nakonec recyklovány, vhazují se stále do příslušného kontejneru. Situace na trhu se totiž mění a s tím se mění i poptávka po různých druzích recyklátů.

Zkuste se vyhýbat nadbytečné tvorbě odpadů, zejména těch plastových.

Zde je pár ZERO WASTE tipů!