BRANDÝSKO NAZELENO/GREEN TOWN - BRANDYSKO, PREVENCE VZNIKU ODPADŮ/WASTE PREVENTION

Sáček? NE, děkuji!

06 Úno

Sáček? NE, děkuji!

Do čeho vkládáte ovoce, zeleninu a pečivo, když jdete nakupovat? Berete si pokaždé nový mikrotenový sáček? Věděli jste, že tento materiál v podstatě nelze recyklovat a i po vytřídění končí na skládce či ve spalovně (např. v Praze)? Kolik takovýchto sáčků za rok spotřebujete a jaká je spotřeba průměrného Čecha?

Chtěli byste si ušít sáček vlastní, nebo jste učitel a rádi byste sáčky šili ve třídě v rámci pracovních činností a osvěty?

Kontaktujte nás!

Jak dlouho používáte jeden igelitový sáček Vy? Je to déle než 15 sekund?

Katastrofa jménem ``Mikroteňák``

Nebudu nikomu lhát, že tím, že přestane nakupovat v igeliťácích, zachrání svět.  Tisíc miliard se jich vyrobilo a x tisíc miliard se jich ještě vyrobí. A proč se vůbec zaobírám takovou maličkostí?

Jakmile přijde řeč na ekologické otázky a Vy zmíníte nějaký problém či viníka, naprostá většina lidí přitaká a pak řekne, ano, ale DOKUD se nezmění velké společnosti     DOKUD se nezmění Čína,  a ty tankery v mořích jsou mnohem horší než toto/tamto.

Hm, tak co Vám chci říct o sáčcích? A pokud to čte někdo total ne-eko, to „votravuju se sáčkama“?

Je to hloupost že? Mrňavej průhlednej kus plastu. V ČR je jejich roční spotřeba na obyvatele cca 400 kusů, to máme přes 4 miliardy sáčků každý rok. Jen v naší zemi. Tento druh plastu se nerecykluje, skončí na skládce, v lepším případě ve spalovně v tom nejhorším zabije za svůj životní cyklus nějakého živočicha, který ho spolkne nebo ho uškrtí.

Ano, tankery jsou opravdu špatné a ano, Čína je hrozná a kdo to pouští do oceánů – Thajsko, Malajsie, Laos….všechny ty nevyspělé země.

My totiž ve vyspělé zemi víme jak nakládat s odpady, ne?

Až 70% plastového odpadu z Evropy vyvážíme do zemí třetího světa. My totiž umíme celkem dobře třídit, ale materiál dále nezpracováváme.

Už jste viděli tento film?

Život na hromadě plastů

Příběh čínské rodiny, která se živí recyklací plastového odpadu. Snímek oceněný na festivalu dokumentárních filmů Jeden svět 2017

Desetiletá dívka nemůže zapomenout na svou rodnou vesnici v Sečuánu. Stejně jako mnoho nevzdělaných venkovanů v Číně i její rodiče museli hledat práci stovky kilometrů od domova. Uchytili se v malém podniku na recyklaci plastů, které se do Číny svážejí z celého světa ze zemí s největší spotřebou. Obrovské hory odpadků se pro dospělé stávají zdrojem ubohých příjmů, pro děti pak místem jejich her. Vyhozené nafukovací balónky a rozbité panenky jsou smutným vzkazem z vyspělého světa. Zhmotňují jeho lesk a příležitosti, které dívka a její kamarádi nikdy nepoznají.

A co to tam všechno je? Lahve od pití, šamponů, opalovacích krémů, jednorázové nádobí, hračky, obaly od jogurtů, sušenek, a MIKROTENOVÉ SÁČKY.

Tak co, už nad tím začněte přemýšlet?

V ČR se roční spotřeba pohybuje kolem 400 sáčků na osobu. Je to celkem vysoké číslo, když ho vynásobíte počtem obyvatel dostanete se nad 4 miliardy kusů tohoto „odpadu“. Slovo odpadu píši záměrně, neboť k recyklaci není tento materiál dost zajímavý a k dalšímu použití málokdy dojde. Opakovaně je použit pouze zlomek celkového vyprodukovaného množství a většinou to je pouze 2-3 využit.
Mnohé z Vás by mohlo napadnout, že nejjednodušší by bylo prostě nahradit plast papírem. Je rozložitelný a často z recyklovaného papíru. Jistě se zdá tato varianta být vhodnější, avšak na cestu z modrého kontejneru do modrého kontejneru byla třeba energie na přeměnu papírového odpadu na další výrobek, transport a pokud po prvním použití skončí v koši, moc tím ekologii nepomůžeme.

Jaký sáček je tedy nejvhodnější?

ŽÁDNÝ – většinu ovoce a zeleniny můžete koupit „na volno“, po zvážení (ano, v některých prodejnách kompliovanější, záleží zda si ovze vážíte sami nebo na pokladně) vkládáte rovnou do tašky (své vlastní) a doma dáte do lednice či do mísy.

Co by to znamenalo?

Když si průměrný Čech vezme 400 sáčků ročně, znamená to cca 7-8 sáčků týdně. Kromě rohlíků a chleba, které asi do obalu budete chtít dát, tam máme brambory a možná cibuli. Pokud bychom uvažovali, že tyto suroviny nakoupíme každý týden, 4 mikrotenové sáčky bychom ušetřili prostě tím, že bychom si je nevzali. Výsledek – méně plastu, méně odpadu, NULOVÉ náklady.

Následující řádky jsou takový malý rozhovor mně s mnou.

Veškerou podobnost s ředitelem TV Barrandov vylučuji! 🙂

Jak napukuji bez mikrotenu?

Celkem snadno, většinu ovoce a zeleniny nekupuji ve velkém množství a vkládám je rovnou do tašky (na trhu) nebo na volno do košíku (supermarket). Sáčky mám z látky, padákoviny, případně papíru.

Nevadí to při placení a vážení?

Nesetkala jsem se s negativní reakcí, pouze se mi občas snažili sáček nabídnout, ale nikdo mne nikdy nenutil použít nový „mikroteňák“. Je dobré, pokud je do sáčku vidět a když je věcí v sáčku, více, hlásím to na pokladně a dávám k nahlédnutí.

Nezapomínáte sáčky doma?

Ano, občas se to stane, ale mám jich více a vždy nějaký v tašce najdu. Rozstrkala jsem různé sáčky do různých tašek a kabelek a tak je vždy, do čeho nákup dát. Pokud opravdu nemám, poprosím prodavačku o papírový a ten se pak snažím ještě maximálně využít, dokud neskončí svou životnost.

Mají alternativní sáčky nějaké nevýhody?

Moje filozofie je – vždy hledej cesty, ne důvody – a tu jedinou nevýhodu, na kterou jsem narazila (tvrdnutí pečiva v látkovém sáčku) jsem vyřešila dvěma způsoby. 1 – používám SaaCzech, který je šitý z padákoviny a v chráněných dílnách a pečivo v něm do druhého dne bezpečně vydrží 2 – pokud nemám volný SaaCzech, nakoupím do látky, nebo papíru a doma to přendám do svého „zbytkového mikroteňáku“.
Dosud mi zbyly mikrotenové a igelitové tašky, i když si je víc jak rok neberu.

Závěrem

Přemýšlejte o svých každodenních činnostech. Jaký mají vliv na životní prostředí, děláte a používáte vše, protože musíte, nebo proto, že jste ``tak zvyklí``?