Edukace

Uhlíková stopa

Uhlíková stopa

Už jste někdy slyšeli pojem ``uhlíková stopa``? Co to je? Jak se měří a zanecháváte i Vy svou uhlíkovou stopu?

Uhlíková stopa, anglicky Carbon Footprint, je suma vypuštěných skleníkových plynů  a souvisí se stopou ekologickou. Snížením této stopy tedy velmi pravděpodobně snížíte i stopu ekologickou.

Netýká se pouze oxidu uhličitého (CO2), jak se mnozí domnívají, ale i dalších skleníkových plynů, z nichž má každý jinou potenci (sílu). Abychom dokázali určit jaká je celková stopa našich akcí, výrobků a služeb, přepočítává se síla ostatních plynů v příslušném poměru na hodnoty CO2. Pokud tedy na výrobku uvidíte tuto značku (viz obrázek), ukazuje celkovou hodnotu skleníkových plynů emitovanou při jeho zpracování.

Jak se uhlíková stopa měří?

Uhlíková stopa se měří v jednotkách hmotnosti. Každý Evropan vyprodukuje až několik tun CO2 ročně. Každý Afričan vyprodukuje několik stovek kilogramů CO2 ročně a každý Američan i několik desítek tun CO2 za rok. Celková stopa zemí se liší podle životních stylů jejích obyvatel. Při vysoké spotřebě masa, častém nakupování nových produktů, leteckém či automobilové transportu, vzniká mnohem více skleníkových plynů než při běžném zemědělství a cestováním pěšky či na kole.

Uhlíková stopa zahrnuje plyny:

CO2 – Oxid uhličitý (Spalování fosilních paliv a biomasy, odlesňování, rozklad organických látek při působení kyslíku, eroze)

CH4 – Metan (Organický rozklad bez působení kyslíku, spalování biomasy a skládky odpadů, zpracování zemního plynu a ropy, uhelné zdroje, chov dobytka, pěstování rýže

N2O – Oxid dusný (Zemědělská činnost, raketová a letecká technika)

HFC – Fluorované uhlovodíky (náhrada freonů v chladících a klimatizačních zařízeních)

PFC – Perfluorouhlovodíky (chladící zařízení, výroba hliníku a polovodičů, léčiva, kosmetika)

SF6 – Fluorid sírový (elektrotechnický průmysl, tavení hořčíku a hliníku)

NF3 – Fluorid dusitý (Výroba plazmových obrazovek, solárních panelů a displejů z kapalných krystalů)

Jak jsou na tom vyspělé státy a ČR?

Jak jsou na tom vyspělé státy a ČR?

Vyspělé a bohaté státy bez kvalitní environmentální politiky tedy produkují mnohem více skleníkových plynů než státy rozvíjející se. Průměrná uhlíková stopa jednoho Čecha je 11,6 t/rok. Celosvětová průměrná stopa jsou 4t/rok. Jako Česká republika se tedy řadíme k zemím s vysokou uhlíkovou stopou, v přepočtu na obyvatele je to dokonce jedna z nejvyšších na světě. A pokud stále srovnáváte vše s Čínou, uhlíková stopa jednoho Číňana je asi 7 t/rok. Pokud by nás bylo tedy tolik jako Číňanů, podíleli bychom se na globálním oteplování zhruba o 40% více než současná Čína.

Vyspělé a bohaté státy bez kvalitní environmentální politiky tedy produkují mnohem více skleníkových plynů než státy rozvíjející se. Průměrná uhlíková stopa jednoho Čecha je 11,6 t/rok. Celosvětová průměrná stopa jsou 4t/rok. Jako Česká republika se tedy řadíme k zemím s vysokou uhlíkovou stopou, v přepočtu na obyvatele je to dokonce jedna z nejvyšších na světě. A pokud stále srovnáváte vše s Čínou, uhlíková stopa jednoho Číňana je asi 7 t/rok. Pokud by nás bylo tedy tolik jako Číňanů, podíleli bychom se na globálním oteplování zhruba o 40% více než současná Čína.

Kterým směrem bychom se měli vydat?

Jako dobrý příklad nám může sloužit pokus na dánském ostrově Samso, kde se před 20 lety, po třetí uveřejněné zprávě IPCC, rozhodli simulovat přechod společnosti na energeticky čisté zdroje, cirkulární ekonomiku a bezodpadový život. Dnes Samso vyrábí více elektřiny, než spotřebují její obyvatelé a návštěvníci. Proto se označuje za 100% energeticky soběstačný ostrov. Energie zajišťují větrné elektrárny a teplo vyrábějí čtyři lokální výtopny na biomasu, zejména slámu a dřevo. Více informací na www.obnovitelne.cz

Jistě také stojí za zmínku malý, ale bohatý stát Bhútán nacházející se mezi dvěma přelidněnými zeměmi, Indií a Čínou. Toto malé království je z více než 70% pokryto lesy a využívá energii z místních vodních elektráren. Je dokonce uhlíkově negativní, což znamená, že jeho lesy a energie napomáhají s pohlcováním CO2, které emitují okolní země. Další příklady v malém měřítku nalezneme po celém světě, avšak je třeba, aby tyto praktiky byly zavedeny celosvětové úrovni.

Jistě také stojí za zmínku malý, ale bohatý stát Bhútán nacházející se mezi dvěma přelidněnými zeměmi, Indií a Čínou. Toto malé království je z více než 70% pokryto lesy a využívá energii z místních vodních elektráren. Je dokonce uhlíkově negativní, což znamená, že jeho lesy a energie napomáhají s pohlcováním CO2, které emitují okolní země. Další příklady v malém měřítku nalezneme po celém světě, avšak je třeba, aby tyto praktiky byly zavedeny celosvětové úrovni.

Bhútán je jako jediná země Uhlíkově negativní - absorbuje více emisí, než sama vyprodukuje.

Priority a čísla

Snížení uhlíkové a ekologické stopy by mělo být prioritou pro všechny státy, kvalitní environmentální politika, přechod na ekologické zdroje energie, lepší využívání získané energie, populační politika (zvlášť v rozvíjejících se ekonomikách) a technologická pomoc zemím třetího světa, aby tyto země z ekonomických důvodů nevyužívali spalování fosilních paliv jako zdroj energie.

Příčiny globálního oteplování jsou známy již více než třicet let a s každou další zprávou vědců je vliv člověka na oteplení zřetelnější. Vědci označili lidskou činnost a emise z ní pocházející jako extrémně pravděpodobnou příčinu, což v číslech znamená 95 %. Spalováním fosilních paliv stoupá hodnota kumulativní koncentrace CO2 v atmosféře a jeho pokles je v nedohlednu. I při nereálném scénáři zastavení vypouštění skleníkových plynů ze dne na dne, bude trvat několik desítek let, než se hodnoty CO2 opět sníží na preindustriální hodnoty.

Vědci hovoří o tzv. uhlíkovém rozpočtu, tedy o celkovém množství plynů, které můžeme do atmosféry vypustit, abychom nezpůsobili oteplení větší než o 2°C. Celkový rozpočet byl spočtený na 720 Gigatun CO2, od roku 1870 do roku 2015 jsme spotřebovali již 545 Gt a od 2015 nám tedy zbývá 245 Gt.S neustále rostoucími ročními emisemi CO2, může být toto číslo vyčerpáno během několika málo let.

Do této chvíle jsme dokázali svou činností způsobit oteplení o zhruba 1°C celosvětově a již takovýto relativně malý rozdíl, měl a má obrovské následky. Dle zprávy IPCC – 8 let na změnu (pokud více, jedině dobře, ale připravme se na nejhorší a doufejme v to nejlepší)

Co můžete udělat VY?

  • Vyhnout se létání

(letecký průmysl emituje obrovské množství plynů) a pokud létáme, můžeme své emise offsetovat. (www.offsetujeme.cz)

  • Snížit množství masa a živočišných výrobků v našem jídelníčku.

Živočišná produkce je pro planetu nesmírně zatěžující, neboť k její konzumaci musíme zabrat plochu určenou na pěstování plodin pro výkrm zvířat, plochu pro zvířata a nemalou část také tvoří obaly, do kterých se jejich produkty balí.

  • Žít podle zásad cirkulární ekonomiky a zbytečně nevytvářet odpad.

Kupovat si kvalitní výrobky místo levných, které brzy přestanou plnit svou funkci. Snažit se nakupovat potraviny bez obalů nebo ve vratných obalech.

  • Motivovat okolí – není nutné být ve svém konání dokonalý, stačí, pokud se dostatek lidí bude o dokonalost alespoň snažit

Pro další informace a inspiraci doporučuji:

Zero Waste/ Domácnost bez odpadu– Bea Johnson

Institut Cirkulární ekonomiky www.incien.org

CI2, o.p.s – Společnost zabývající se sledováním a snižováním uhlíkové stopy a poskytuje informace odborné i laické veřejnosti. Na jejích stránkách si můžete spočítat svou vlastní uhlíkovou stopu a dokonce si stáhnout aplikaci do telefonu.

www.uhlikovastopa.cz www.mojeco2.cz